Veřejná generálka v muzeu se zdařila

Datum přidání: Feb 06, 2015 10:15:1 AM

Musím říct za sebe, že mne před generálkou trochu naplňoval pocit marnosti. Už jsme zase bez bubeníka. I když se zbytek orchestru snaží sebevíc, bez bicích to tak nevyzní. Skvělá zpráva proto byla, že bicí budou.

Prvotní poskládání židliček bylo v barokním sále muzea koncipováno hóóódně doširoka. Vypadalo to jakoby každý posluchač měl mít svého hráče a v tváří v tvář si ho sledovat. Měli jsme skvělé publikum, takže usazené před koncertem se zvedlo, a rotovalo se židličkami o 90° přes celou místnost. Následovali muzikanti, nástroje, světla... Mimochodem, všimli jste si, že místnost byla bez lustrů?

Slečna bubenice to zvládla nádherně, i na to že jsme s ní předtím nezkoušeli a viděli jsme ji poprvé. A to se jí ještě rozletěly noty, a před každou skladbou hledala, kde jsou a kolik mají stránek. Ještě plný zážitků z nedávno proběhlých státnic u nás na Katedře informatiky mi docvaklo, že "prohledávání stavového prostoru ze zrychlí, když se rozdělí na podprostory". Takže jsme si rozdělili ten koberec rozlítaných not po podlaze, a hledali současně. A když se přidal i tympanista, šlo to rychle. Ten pocit úlevy, kdy na vás čeká celý orchestr, diváci sledují co se děje, a najednou - pod Šíleně smutnou princeznou se objeví hledaný Sluneční hrob, je k nezaplacení.  Mission imposible - když jsme ho nakonec našli, a orchestr měl začít, ozvalo se - "já nemám první stranu. Tak jedu bez ní." Tu se přichomýtnul i Honza dirigent a nakonec i I. stranu Piráti z Karibiku vydali. Ukořistili si ji mezi svojí třetí a čtvrtou stranu.   Sing, sing, sing - to bylo tempo. Připadal jsem si jak vlající praporek vystrčený z okýnka závodního auta. Publikum strhující jízdě nadšeně aplaudovalo.

Publikum - to se povedlo. Podupávalo si, pokyvovalo, nadšeně sledovalo, s napětím sledovalo jak tohle dopadne. Nechalo se vést stupňující se aranží. Třeba v takové Hello Doly. Bylo vidět jak po prvních tónech si publikum notuje s I. trumpetistou Vencou. A najednou generálpauza a pak druhá a výrazně rychlejší tempo. A publikum - nadšeně sledovalo jak se to vaří...

Nemá z vás někdo nějakou použitelnou fotku, abychom ji mohli použít na našich veřejných stránkách Českobudějovického Big Band orchestru při Jihočeské Univerzitě - www.BigBandSymphonic.cz ? Pohyboval se tam člověk, který to fotil.

Honza IV. trubka